Záhadný stařík
4. 2. 2008
Tenkrát mi bylo 9 let. Byli jsme na návštěvě u příbuzných v
Německu. Sluníčko krásně svítilo, senza příležitost někam vyrazit. Tak
jsme se sestřenkou popadly kola a jely. Prostě někam, kde je hezky.
Dojely jsme do lesa, u kterého byl na kraji starý park. První pohled
byl strašidelný a mrazivý, ale co, vlezly jsme tam. Já jsem omylem
zabouchla starobylá vrátka, které se málem rozbily. Prohlížely jsme si
to tajemné místečko. Po chvilce něco šustlo. Myslely jsme, že je to
nějaké zvíře, ale ne! Za chvíli z keře vylítnul podivný stařík a něco
na nás zakřičel, ale my jsme mu nerozuměly a stály jsme jak opařené na
tom samém místě. Samo, že jsem začali křičet a potom zdrhat, ale
nemohly jsme otevřít tu zatracenou branku. Koukala jsem na toho muže,
zatím co sestřenka se mermomocí snažila přesvědčit tu branku, aby
povolila. Ten stařík byl malý a ušmudlaný. V roce něco držel. Pytel!
Byl ode mne tak půl metru a já myslela, že mě do toho pytle strčí.
Záhadně branka povolila a my jsme o 106 jely z toho lesa ven. Něco za
námi křičel, ale nerozuměly jme mu. Nikdy bych se tam už nevrátila!
Potom jsme zjistili, že v tom lese byla nalezena v pytli mrtvá
holčička! :-(
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář