Sebepoškozování
20. 1. 2008
Na pokraji temnoty do dáli hledí,
Celý svět se na ni vykašlal,
S žiletkou v ruce na okně sedí,
Zatím neví, jak to bude dál.
Všichni co měla ráda ji zavrhli,
Proto teď smutná do žil si drápe,
Z duše klíč k budoucnosti vytrhli,
Teď smrti ruka po hrdle se jí sápe.
Na kuráž sklenku vína si dala a sekla,
Necítila bolest, jen známý kovu chlad,
Cítila úlevu, když rudá krev po zápěstí tekla,
Když zakousla se žiletka do ruky jako had.
Pomalu prchá z ní život, a do šatů vsákly se slzy,
Kolem ní kapičky v louži se začali spojovat,
Tu ozval se v hlavě hlas: Nesmíš odejít! Teď je ještě brzy!
A tak se zvedá, a jde zas bojovat...
Celý svět se na ni vykašlal,
S žiletkou v ruce na okně sedí,
Zatím neví, jak to bude dál.
Všichni co měla ráda ji zavrhli,
Proto teď smutná do žil si drápe,
Z duše klíč k budoucnosti vytrhli,
Teď smrti ruka po hrdle se jí sápe.
Na kuráž sklenku vína si dala a sekla,
Necítila bolest, jen známý kovu chlad,
Cítila úlevu, když rudá krev po zápěstí tekla,
Když zakousla se žiletka do ruky jako had.
Pomalu prchá z ní život, a do šatů vsákly se slzy,
Kolem ní kapičky v louži se začali spojovat,
Tu ozval se v hlavě hlas: Nesmíš odejít! Teď je ještě brzy!
A tak se zvedá, a jde zas bojovat...
WOW
(Medůza, 17. 1. 2011 19:58)